Mezi měkké tkáně patří kůže, podkoží, svaly a fascie (vazivový obal svalů). Měkké tkáně včetně kůže těsně obklopují pohybovou soustavu, tvoří důležitou složku samotných svalů a umožňují vzájemný pohyb všech těchto tkání proti sobě. Vlastní pohyb by nebyl možný, kdyby se všechny uvedené struktury a tkáně také nepohybovaly vzájemným posunem nebo protažením. Funkci a dysfunkci měkkých tkání je důležité diagnostikovat a léčit.

Zdravé měkké tkáně jsou vůči sobě uvolněné, posunlivé. Porucha funkce měkkých tkání se projevuje odporem proti protažení nebo posouvání těchto tkání. Funkční porucha měkkých tkání často narušuje pohyb a přitom působí bolest. Vlivem přetížení, úrazů či nemocí dochází v těchto měkkých tkáních ke změnám, kterými jsou ztuhnutí a přilnutí tkání k sobě. To vede ke vzniku lokálních zatvrdlin, tzv. spoušťových bodů (trigger point), které vyvolávají napětí a bolest. Trigger point je bod se zvýšenou citlivostí a dráždivostí v tuhém svalovém snopečku, který je bolestivý na tlak a z něhož lze vyvolávat charakteristickou přenesenou bolest i vegetativní příznaky.

Cílem manipulace měkkých tkání je normalizace jejich elastičnosti a pohyblivosti navzájem a proti jiným strukturám. Techniky měkkých tkání jsou prováděny rukama fyzioterapeuta bez použití krému. Při terapii pacient cítí nejčastěji teplo nebo píchání jako jehličky. Postupuje se z povrchových do hlubších vrstev.

Do technik měkkých tkání patří také ošetření jizev. Jizvy bývají uloženy v měkkých tkáních a často prochází všemi jejich vrstvami. Pokud se rána správně hojí, všechny vrstvy jizvy se protahují a vzájemně volně posouvají jako okolní měkké tkáně. Pokud se však dobře nehojí, tvoří se adheze a v oblasti jizvy dochází k poruše měkkých tkání. Takové jizvy označujeme jako aktivní. Aktivní jizvy mohou často být skrytou příčinou mnoha obtíží, můžeme pak nalézt charakteristické změny v kůži, podkoží, v hlubokých vrstvách nad kostí a také v břišní dutině, jako rezistenci nebo patologickou bariéru a bolestivost. Jizva se stává výrazně patogenní změnou v oblasti měkkých tkání a narušuje harmonickou pohyblivost těchto tkání vůči svalům a kloubům. I několik let stará nebo nenápadná jizva může přes složitá řetězení způsobovat různé poruchy v pohybovém aparátu.

Myoskeletální (manuální) medicína se zabývá diagnostikou a terapií poruch funkce páteře a kloubů. Vyšetřením lze odhalit blokády či svalové křeče nebo různou nepohyblivost v oblasti páteře. Je založena na manipulačních a mobilizačních technikách, protahování těla, uvolnění blokád kloubů a na obnovení porušené kloubní funkce. Tyto techniky pomáhají odstranit např. bolesti hlavy, zad, končetin, úponů, šlach, řeší problémy nespavosti, únavy, bolesti orgánů v dutině břišní, zubů apod. Cílem manuální medicíny je, znovu navrátit člověka postiženého těmito bolesti, do aktivního života. Myoskeletální medicína, je léčba přímého kontaktu terapeuta a těla pacienta, kdy léčba probíhá doteky.